Lekce: Jak se stát celoživotním učedníkem Ježíše Krista

Často se modlete

Modlitba může být jednoduchý rozhovor s Nebeským Otcem, který vychází ze srdce. V modlitbě s Ním mluvíme otevřeně a upřímně. Vyjadřujeme Mu lásku a vděčnost za svá požehnání. Také prosíme o pomoc, ochranu a vedení. Po modlitbě máme věnovat čas tomu, abychom se zastavili a naslouchali.

Ježíš učil: „Musíte [se] vždy modliti k Otci ve jménu mém.“ (3. Nefi 18:19, zvýraznění přidáno; viz také Mojžíš 5:8.) Když se modlíme ve jménu Ježíše Krista, pamatujeme jak na Něho, tak na Nebeského Otce.

Ježíš nám dal příklad, kterým se máme při modlitbě řídit. O modlitbě se toho můžeme mnohému naučit tím, že budeme studovat Spasitelovy modlitby v písmech (viz Matouš 6:9–13; Jan 17).

Naše modlitby mohou zahrnovat tyto části:

• Začneme tím, že oslovíme Nebeského Otce.
• Vyjádříme pocity svého srdce, jako například vděčnost za požehnání, která jsme obdrželi.
• Klademe otázky, usilujeme o vedení a žádáme o požehnání.
• Modlitbu zakončíme slovy: „Ve jménu Ježíše Krista, amen.“

Písma nás nabádají, abychom se modlili ráno a večer. Můžeme se však modlit kdykoli a v jakékoli situaci. Při osobních a rodinných modlitbách může být vhodné pokleknout. Modlitbu si máme vždy uchovávat v srdci. (Viz Alma 34:27; 37:36–37; 3. Nefi 17:13; 19:16.)

Naše modlitby mají být promyšlené a mají vycházet ze srdce. Když se modlíme, máme se vyhýbat tomu, abychom říkali neustále totéž a stejným způsobem.

Modlíme se s vírou, upřímně a s opravdovým záměrem jednat podle odpovědí, které obdržíme. Budeme-li tak činit, Bůh nás bude vést a pomáhat nám se správně rozhodovat. Budeme se Mu cítit blíže. Bude nám poskytovat porozumění a pravdu. Bude nám žehnat útěchou, pokojem a silou.